Kadeřnice v Beskydech
Ahoj, po dlouhé době mám opět chvilku času něco napsat. Událo se toho mezi tímto a posledním příspěvkem mnoho, jsem po druhé maminkou, proběhlo mnoho výletů, tak Vám povím o tom poslední v Beskydech u mého tatínka :-).Minulý čtvrtek jsme vyrazily směr Morava. Vyrazili jsme cca v 12:30, narvané auto k prasknutí, babička, která s námi jela, měla tašku s hrncem plného jídla, tašku cuket, atd. prostě babička :-), Anička pořád hlásila, že děda volal a kráva se ptá, kdy už Anička přijede. Cesta je dlouhá, před Vysokým Mýtem první zácpa, stačíme se vyhnout ale jen tak tak. Do cíle přijíždíme cca po 6 hodinách jízdy s přestávkami pro ty naše dvě cácorky. Stačíme se akorát ubytovat a přivítat s taťkou a Ilonou a bráchou, zaběhnout do chlíva pozdravit krávu s kozou tak 
pokračujeme dál přes slepice až ke kachnám :-). Druhý den, nás budí sluníčko, vstaneme na zahradě připravená snídaně prostě paráda. Po snídani vyjíždíme na první výlet do Karviné, podívat se, kde žila manželova maminka s Aničky a Adélky prababičkou. Jsme vybaveni adresou, takže přijíždíme, až k paneláku před vchod kde bydleli. Koukáme na zvonek a kamarádi prababičky, zde stále bydlí. Po telefonu s prababičkou zvoníme na paní Kopelovou a vysvětlujeme, co jsme zač :-) Paní Kopelová nám přišla otevřít a předáváme ji prababičku na drátu. Pozvala nás dál a krásně jsme si popovídali, vyměnili telefonní čísla a domluvili, že se zastavíme i s manželovou maminkou a prababičkou společně. Navštěvujeme místa, kde zanechali nějakou stopu. Cestou ještě navštěvujeme krásný park Boženy Němcové, Fryštat a Rybí dům. Rybí dům je krásná rybí restaurace s obřími akvárii s rybami. Dala jsem si výborného kapra. Po příjezdu do základního tábora nás už čekají, pomůžeme jim vybrat brambory a navečer jdeme spláchnout únavu na Kohutku, kde vaří vlastní pivo. Sedíme na Kohutce nádherný výhled do okolí k tomu krásný západ slunce. Druhý den ráno podnikáme výlet do Landeku do hornického muzea, původně jsme mysleli, že navštívíme místo, kde pracoval manžela dědeček, ale tam se stále pracuje nebo to není přístupné, pracoval totiž jako havíř. Já jsem s malou celý okruh nemohla absolvovat, jelikož malé děti dolů nesmí a tak fárali jen manžel s Aničkou. Při čekání na průvodce před námi stojí rodina starší pán zřejmě bývalý havíř a zasvěceně vypráví zbytku co a jak a kdy, na manželovi bylo vidět, že by si býval přál, aby tu jeho děda mohl být s námi a udělat jim ten výklad sám a popsal jim všechno, co zažil na vlastní kůži. Byl rád, že aspoň takto si ho mohl připomenout a podíval se kde a v jakých podmínkách kdysi dělával. Jinak v muzeu je mnoho zajímavých věcí řetízkovna, muzeum záchranné techniky, důlní vláček, důlní stroje, atd. Vracíme se zpět do Dobratic a chystáme se poslední den grilovat mňamka to byla úžasná Anička dědovi nedala, vydechnou t a moc si dědu, babičku a strejdu užila. Druhý den po obědě odjíždíme směr domov. Cestou se zastavujeme u mé sestry ve Vysoké Mýtě na čajík a sušenku. Po hodince musíme jet, když povídat bych mohla se sestrou klidně další dvě hodiny, ale nedá se nic dělat, odjíždíme. K večeru jsme doma a přemýšlíme, kam zase vyrazíme :-)
